Menu
Novinky emailem
Přihlášení
Partneři
Reklama
Český rozhlas Pardubice
 Náměstí u divadla |
Vzájemné vztahy rozhlasu a Pardubic mají velmi starou tradici. V pražské kanceláři Radiožurnálu, kde se sbíraly informace o slyšitelnosti, věděli o Pardubicích už od roku 1923, od kdy evidovali přihlášku jednoho z prvních rozhlasových koncesionářů v republice, pardubického dlaždičského mistra Zdeňka Zahradníka. |
 pardubická výstava v roce 1931 |
Slavných etap rozhlasového života v tomto městě byla celá řada. Vysílalo se zde už od května 1945, hned jak odešli Němci. Ale úplně první vysílání to nebylo, k tomu došlo o čtrnáct let dříve při největší propagační akci v historii pražského Radiožurnálu - I, Celostátnímu dnu rozhlasu v Pardubicích, v rámci známé Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931. Odtud také vysílaly všechny hlavní stanice od Prahy až po Košice. |
 Vodákova vila |
17.srpna 1945 za účasti představitelů obou sousedních měst byl ustaven Východočeský rozhlas se studii v Pardubicích a Hradci Králové. Pardubické pracoviště po několika provizoriích začalo působit ve Vodákově vile U stadionu. Zpočátku byla společná rozhlasová práce obou měst úspěšná, rivalské vztahy zaměstnanců obou studií však později přispěly k tomu, že Východočeský rozhlas zanikl k 31.12.1946. |
| V dalších letech pokračovalo rozhlasové vysílání z Pardubic úspěšně, i když za stálých změn. Jednou to bylo samostatné studio pražské stanice pod vedením spisovatele Zdeňka Vavříka, ale od 1.listopadu 1950 už jen pobočné pracoviště Hradce Králové, i když se sídlem stálého korespondenta rozhlasových novin pražské stanice. Na svou příležitost čekal pardubický rozhlas trpělivě sedm let a dočkal se. V prosinci roku 1957 zde vzniklo samostatné krajové studio Čs.rozhlasu, které vysílalo své programy na vlně i po drátě. |
|
 M.Kubišová H.Vondráčková |
M.Kubišová a H.VondráčkováAle pak přišel rok 1960, sloučení krajů. Vodákova vila opět téměř osiřela, stala se pracovištěm dvou, tří hradeckých redaktorů, pražského zpravodaje a okresního vysílání po drátě. Z Pardubic se přestalo po vlně vysílat, ale vzhledem ke kvalitě herců Východočeského divadla a vynikajícímu zvukaři Miroši Svatoňovi sem začali jezdit pražští režiséři natáčet rozhlasové hry.
Také hudební nahrávky pardubického studia byly velmi známé, jak svědčí i první snímky studentky Heleny Vondráčkové. Konečně začínala zde i Marta Kubišová z tehdejšího pardubického STOP - divadla.
|
 rušička kolaborantského vysílání |
Zcela samostatnou kapitolou v životě pardubické rozhlasové vily bylo sedm srpnových dnů "okupačního vysílání" v roce 1968, kdy Pardubice pod tajemným označením "pracoviště 4" byly důstojným partnerem všem dalším "svobodným vysílačům" s utajenými názvy. Herec Alexej Gsöllhofer rád vzpomíná, jak s utajením pomáhali mnohdy i zcela neznámí lidé. Například přes noc proměnili budovu rozhlasu v "mateřskou školku" i se šňůrami dětského prádélka, rozvěšeného po zahradě. |
 Anežka |
Ale to už je také víc jak třicet let stará historie. Pardubické studio přestalo být v roce 1970 detašovaným pracovištěm Čs.rozhlasu a od té doby až do počátku 90.let existovalo pouze jako okresní vysílání v rozhlase po drátě. Teď se v Pardubicích píše rozhlasová budoucnost, na novém pracovišti, s nejmodernější technickou výbavou a profesionálním obsazením. Takže jsou všechny předpoklady k tomu, aby tradice rozhlasu v Pardubicích důstojně pokračovala.
|
Poslat na email
TisknoutAkce
